Přichází čas dovolených, kdy měníme prostředí, ochutnáváme nová jídla a pijeme jinou vodu, než máme doma. Nezřídka nás zaskočí střevní potíže, které nám mohou pokazit celý pobyt.
Průjmová onemocnění postihují až 80 % cestovatelů. Onemocnění většinou nebývají těžká, ale maří zážitky a sny cestovatelů. Příčinou vzniku cestovatelského průjmu je především změna klimatu. Tělo se přizpůsobuje novému mikrobiálnímu okolí, které důkladně prověří stabilitu a odolnost naší střevní mikroflóry.
K výskytu průjmu přispívá nevšední stravování (kořeněná jídla, strava připravována na větším množství oleje, požívání exotického ovoce a zeleniny omývané místní vodou) či pití nebalené vody. Důvodem je infekce, nejčastěji bakteriálního původu, menší část je virová nebo parazitární.
Cestovním průjmům můžeme předcházet a připravit se na ně:
- 14 dní před změnou prostředí začněme užívat probiotické bakterie, jež nám stabilizují střevní mikroflóru, a užívejme je po celou dobu pobytu. Např. osvědčená probiotika s probiotiky Lactofit
- Vyhýbejme se náhlým změnám stravovacích zvyklostí, například zvýšené konzumaci tučných jídel, pokud běžně jíme spíše zeleninu či stravu s vyšším obsahem složených cukrů
- Vyhněme se pokud možno konzumaci potravin, kde hrozí ve zvýšené míře kontaminace (neloupané ovoce, syrové a málo tepelně upravené maso, syrová zelenina, saláty, mořské produkty, nepasterizované mléko a mléčné výrobky, omáčky a zálivky v otevřených nádobách).
- Raději pijme balenou vodu nežli vodu z kohoutku. Pozor na ledové tříště a ledové kostky k chlazení nápoje – nevíme, z jaké vody jsou vyrobeny
- Dbejme ve zvýšené míře na hygienu, častěji používejme dezinfekci rukou
Lehčí průjmy často způsobují neinfekční faktory:
- Vypití většího množství sladkých a přechlazených nápojů či místních minerálních vod
- Nezvykle kořeněná strava
- Exotické ovoce (např. fíky a mango)
- Nadbytek oleje používaný v některých kuchyních
- Psychický stres spojený s cestováním (únava, ponocování, nepravidelný režim)
Těžší průběhy průjmů bývají způsobeny infekcí:
- Bakteriemi a jejich toxiny (80% )
- Viry (15%)
- Parazity (5%)
Příznaky průjmu bývají nejčastěji tyto:
- vodnatá stolice – více než 3x za den
- „škrundání“ v břiše
- slabost
- nevolnost, zvracení, dehydratace
Co dělat, když nás průjem postihne:
- Chraňme tělo před dehydratací – namísto vody pijme minerálky.
Vhodné jsou zejména tyto tekutiny: neslazený čaj, balené minerální vody (nesycené),iontové nápoje, slané polévky (náhrada sodíku),ledová Coca-Cola po lžičkách, roztok k ústnímu podání připravený v domácích podmínkách: 8 lžiček cukru, 1 lžička soli, šťáva ze dvou pomerančů nebo grepů (pro obsah draslíku), doplnit do 1 litru převařenou vodou; dávka pro dospělého 250–500 ml za hodinu, pro děti 125–250 ml během hodiny.
- Užívejme osvědčené a neškodné prostředky proti průjmu na principu adsorpce – černé uhlí (Carbo medicinalis) nebo volně prodejné léky jako Smecta. Jsou velmi šetrné a neškodné. Pokud máme těžší infekční průjem, užijme střevní dezificiens (např. Endiaron). Po jejich užívání si nasaďme probiotika – vyhubí nám totiž částečně i přirozenou přátelskou střevní mikroflóru, kterou je třeba doplnit.
- Při úporných průjmech s bolestmi , zvracením či teplotou vyhledejme co nejdříve lékaře, který vám nejčastěji předepíše antibiotika .
Lékárnička každého cestovatele by měla obsahovat rehydratační směs, probiotikum jako prevenci proti cestovatelským průjmům, střevní adsorbenty (carbo medicinalis) a střevní dezinfekce (Endiaron). Po příjezdu na místo se informujte na místní zdravotnické zařízení, abyste v případě zhoršení zdravotního stavu bezpečně našli lékařskou pomoc. Dodržováním doporučených preventivních opatření dosáhneme snížení možného rizika nákazy.