Být ženou či mužem má své výhody a nevýhody. Ženy však žijí v průměru déle než muži. Z posledních dat ČSÚ vyplývá, že průměrný věk dožití u mužů v České republice je 77 let, zatímco u žen 83 let. Vysvětlit detailně, proč je tomu tak, bude obtížné. Nicméně faktem je, že „ženské hormony“ chrání ženám kardiovaskulární zdraví intenzivně až do menopauzy, na rozdíl od mužů. Ženy se také mnohem více zajímají o zdraví celé své rodiny včetně zdraví svého…. Přesto některé potíže a onemocnění mají ženy častěji než muži. Které to jsou?
Infekce močových cest: uvádí se, že ženy trpí 2-4x častěji infekcemi močových cest, nežli muži. Je to dáno tím, že mají kratší močovou trubici a přenos bakterií v oblasti genitálií je snazší i díky blízkosti ústí močové trubice konečníku.
Vaginální infekce: jsou zánětlivá postižení ženských pohlavních orgánů vulvy a vagíny. Způsobují je zejména kvasinky (vaginální kandidóza, vaginální mykóza), bakterie (bakteriální vaginóza) a prvoci (trichomoniáza). Vaginální mikroflóra (obdoba střevní mikroflóry) hraje významnou roli při odolnosti vaginy vůči infekcím.
Úzkost: u žen je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude během života diagnostikována úzkostná porucha. Všichni se občas bojíme, nicméně úzkostná porucha je dlouhodobá, závažná a negativně ovlivňuje každodenní život. Mezi nejčastější úzkostné poruchy patří generalizovaná úzkostná porucha (GAD) projevující se nadměrnými obavami při každodenních činnostech, obsedantně-kompulsivní porucha (OCD) s charakteristickými vtíravými myšlenkami a nutkáním k určitému jednání, posttraumatická stresová porucha (PTSD) vznikající v reakci na traumatickou událost, panická porucha (PD) charakteristická opakovanými masivními ataky úzkosti a sociální úzkostná porucha (SAD) provázená obavami negativního hodnocení jinými lidmi.
Deprese: podobně jako v případě úzkosti, mají ženy dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu deprese. Může být ovlivněna jak biologickými faktory (kolísání hormonů, těhotenství, menopauza), tak faktory prostředí jako stres, bolest, sociální faktory.
Syndrom zlomeného srdce: dočasný stav napodobující infarkt vyvolaný extrémními emocemi, náhlým akutním stresem, operací nebo vážným fyzickým zraněním. Říká se mu také stresová kardiomyopatie a je to velmi závažný stav, při kterém dochází k náhlému ochabnutí myokardu (srdeční svaloviny) v levé srdeční komoře.
Rakovina prsu: u mužů je sice možná, nicméně u žen je 100x častější.
Syndrom dráždivého tračníku (IBS): projevuje se tehdy, pokud zažívací potíže jako jsou bolesti břicha, průjem, křeče, zácpa či nadýmání trvají 3 měsíce nebo déle. Je až 3x častější u žen nežli u mužů a jeho příznaky mají tendenci se zhoršovat na začátku každé menstruace.
Osteoporóza: postupné řídnutí kostí vedoucí k náchylnosti ke zlomeninám. Uvádí se, že poměr mezi ženami a muži trpícími osteoporózou je až 80:20. Ke zlomu v progresi dochází zejména po nástupu klimakteria s útlumem produkce ženských pohlavních hormonů.
Onemocnění štítné žlázy: s problémy se štítnou žlázou se během života setká každá osmá žena. Problémy se štítnou žlázou, jako je hypo- i hypertyreóza může narušovat menstruační cyklus a způsobit problémy v těhotenství.
Mozková mrtvice: cévní mozkové příhody (CMP) zabíjejí častěji ženy nežli muže. Rovněž zotavení po CMP bývá méně efektivní u žen nežli u mužů. Ženy mají, na rozdíl od mužů některé jedinečné faktory pro mozkovou mrtvici jako je hormonální antikoncepce, hormonální substituční terapie, migrény apod.
Migréna: ženy trpí migrénami 3x častěji než muži. Migrény jsou silné, často chronické bolesti hlavy, které mohou způsobit nevolnost, zvracení, citlivost na světlo a zvuk či změny vidění. Mohou být vyvolány hormonálními změnami.
Autoimunní onemocnění: 75% pacientů trpících autoimunními onemocněními jsou ženy. Autoimunní onemocnění se projevuje tak, že imunitní systém je přetížen a omylem napadá tkáně vlastního těla. Mezi častá autoimunní onemocnění patří revmatoidní artritida, lupus, celiakie, roztroušená skleróza a diabetes I. typu.
Zdravý životní styl, zejména pohyb, zdravá strava a psychická rovnováha může většině těchto onemocnění předcházet. Poslední dobou se klade důraz na ovlivnění celkového zdraví, které může být podpořeno udržováním zdraví střevního mikrobiomu, našeho „druhého mozku“. Některé druhy probiotických bakterií se osvědčily jako pomoc při urogenitálních problémech, zejména zánětech močových cest, dále také při gastrointestinálních potížích jako průjem, zácpa, bolesti břicha, včetně potíží při syndromu dráždivého tračníku. Na základě různých výzkumů se předpokládají souvislosti mezi střevní mikroflórou a psychickým zdravím. Probiotika také mohou pozitivně ovlivnit imunitní systém a průběh autoimunních onemocnění- mohou zlepšit gastrointestinální symptomy a multiorgánový zánět u revmatoidní artritidy, ulcerózní kolitidy i roztroušené sklerózy.
Při sestavení článku bylo využito informací ze zdrojů: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6213508/ a portálu Adventhealth.com (USA).